Udušená

9. ledna 2007 v 13:31 | DiD |  Má slova
Hluchá, němá, slepá...
Posledních pár dní to bylo hodně těžké. Ztráta člověka, o kterém by mě nenapadlo, že by se kdy mohl ztratit a že mě to bude tak bolet. Ztráta pevné půdy pod nohama ("děkuji "páni profesoři")...

Snažím se myslet pozitivně, ale jen lžu samé sobě. Nechci s nikým komunikovat, snad jednou přátelé a rodina pochopí, že to není osobní...

Ale bojuju. Opravdu bojuju... s tou mrchou, které jsem se kdysi zbavila a která se teď ke mně pomalu zase záludně přibližuje. Cítím ji, vnímám její příznaky a odolávám. Nenechám se zlomit a zase papat "lentilky". Zvládla jsem to jednou, zvládnu to i podruhé. Snažím si říkat, že to, co se stalo, vnímám dnes jako prohru, ale jednou zjistím, že to byla vlastně má výhra...

Nejsem neschopná, blbná, hloupá, že bych to nezvládla. Nezvládám svůj stres. Hysterie, zvracení, střevní potíže, chvění celého těla, strach, zima, šílené bušení srdce, nesoustředěnost a hukot v hlavě. Toto je STRES. Náporový stres. Stres, který už nechci zažít... Ale pokud bude šance zvrátit to, tak to budu muset podstoupit ještě jednou. Bojím se... Nevzdávat se. Pořád je cesta. Níž než na dno už spadnout nelze... Díky Bohu za dno...

Aspoň těch pár prchavých okamžiků, kdy jsem čtu články na netu, povídky, příběhy... cokoliv, co mi na chvíli zastaví proud těch hrozných myšlenek... aspoň tehdy se na pár chvil snažím usmát...

Je to těžké... ale bojuju. Nejsem lev, jsem štír, který se při porážce schová do své jámy a čeká, než ho to přebolí... ale zase se vrátí... Jako Fénix... Vztane z popela a vrátí se zpět, silnější než předtím...
A já jsem Fénix...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mysteria-angel mysteria-angel | 9. ledna 2007 v 15:24 | Reagovat

Tím jsem si jistá, že jsi. Každá bolest je důležitá i ty těžké životní situace... Bůh by nám nikdy nedal tolik, kolik bychom nedokázali unést a já věřím, že zase vstaneš očištěná, lepší a silnější než předtím. Je to těžký zvládnout, ale vždycky tu jsou ty pomocné ruce v podobě přátel... nebo věcí ... zvířat... čehokoli. I oni jsou motivace proč znova vstávat. Ze srdce ti přeju ať to přebolí co nejdřív.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama