Neadventní zoufání

3. prosince 2006 v 22:24 | DiD |  Má slova
Vánoce bez "Vánoc"

Venku začínají kvést sedmikrásky, romantické ranní vítání jarního slunce v podobě kosích árií nás budí ze spánku a my máme Advent... a zimu.... a za dveřmi jsou Vánoce...

Začínám zjišťovat, že čím jsemstarší, tím raději mám "zaběhnuté" zvyklosti, stávám se konzervativnější než jsem kdy původně chtěla. Chci, aby byl venku sníh, aby na Vánočních trzích mrzlo, až by mě štípal nos, toužím odhazovat 2x denně sníh a ometat auto... Zní to šíleně, když si vzpomenu na minuloroční zimu, ale dokud nebude ta "stará-známá" zima, tak nebudu mít tu sváteční náladu, s vnitřní radostí pozorovat vločky roztápějící se na okně zatímco budu pít černý čaj s mlékem...

Nemám pocit, že za pár týdnů jsou tu Vánoce. Ony sice příjdou s každoroční pravidelností, ten shon okolo nám nedovolí nic jiného... ale tento rok to bude poprvé, co asi nebudu mít Vánoce tak zvaně v srdci...

Dneska jsem byla po dlouhé době ve "velkém" obchodu v Carefouru, abych drahému koupila nějaký mls na Mikuláška... Viděla jsem ty "Vánoční akce" a balíčky a spoustu zbytečností... a hordu splašených lidí, kteří měli v očích výraz začínajícího šílenství jménem "Honba za dárky"... Bloumala jsem těmi regály tak pomalu, že jsem začínala mít pocit, jestli se mé nohy nechcou vpít do podlahy, a přemýšlela jsem, jestli jsem taky byla takhle uhoněná a jestli je potřeba nakoupit spoustu dárků za spoustu peněz.... Rodiče mě každoročně prosí stylem "Ivuli, prosím tenhle rok 1, max. 2 dárky a malé!"... a já jsem to neuměla a myslela si, že čím víc dárků budou mít, tím budou veselejší... No, jak vidět dítě ve mě stále je a stále chybuji...

Tento rok je vše ale jiné... I já... Netěším se na Vánoční pohádky, na rozbalování dárečků... I kdybych chtěla, ani nemůžu... povinnosti to nedovolí.

Ještě před rokem jsem měla potřebu mít byt vyzdobený vánoční tématikou den před zapálením první svíčky na adventním věnci. Letos ho nemám... Mrzí mě to, ale nebyl čas ho koupit, natož udělat. Mívala jsem i vyzdobený maličký stromeček v kuchyni, sice umělý ale srdíčko při pohledu na něj plesalo a zpívalo vánoční koledy...

Tento rok je vše jiné.... Už nic nebude jako dřív... Stárneme, měníme se a začínáme chápat rodiče...

A já jen s nově objevenou melancholií vzpomínám na mé minulé vánoční "zápaly"....
... a na můj stromeček v kuchyni ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama